Znak obce a Nazev obce

Dnes je pátek
23. února 2018, 8. týden
svátek má Svatopluk, zítra Matěj

 




Které roční období se vám líbí nejvíce?

 3570
Jaro

 2055
Léto

 1851
Podzim

 2235
Zima

Nemáte zapnuté ukládání cookies! Hlasování do ankety není možné


Informace - Články

Tisk 

10 + 1 otázka


Rozhovor s Romanem Zouharem

Stanislav Šindelka,
Příspěvky,
přečteno 833x,
30.11.2009



Dnes přijal nabídku k rozhovoru čerstvý vítěz ankety fotbalista podzimu, náš dosavadní nejlepší střelec probíhající sezóny, jeden z nejzkušenějších našich hráčů a zároveň také florbalista Atlasu Blansko - Roman Zouhar. Úvodem malá vizitka.

Roman Zouhar, 27 let, svobodný
Sportovní kariéra: 1988-1994 žáci Šošůvka, 1994-1996 žáci Boskovice, 1996-jaro 1998 dorost Šošůvka, podzim 1998-jaro 1999 dorost Lipovec, podzim 1999 – doposud TJ Šošůvka
238 zápasů v dresu Šošůvky – 51 branek. S celkem Šošůvky vítěz III.třídy okresu Blansko 2008-09. Vítěz ankety FOTBALISTA ŠOŠŮVKY PODZIMU 2009.


1. Jsi vítězem ankety fotbalista podzimu 2009. Myslím si, že zaslouženě. Ale přesto upřímně, věřil jsi, že bys mohl vyhrát? A co říkáš na to, že jste s bratrem Ivanem celou anketu ovládli?

R.Z.: Lhal bych, kdybych řekl, že mě nepotěšilo vítězství v této anketě. Musím však přiznat, že jsem s tím moc nepočítal. Na tomto mém prvenství má ovšem velký podíl celé mužstvo a jenom díky klukům z týmu jsem mohl dosáhnout tak vysoko. Takže chlapci děkuji! Myslím si však, že tu anketu mohl vyhrát kdokoliv z nás, máme hodně vyrovnaný kádr. Takže ani druhé místo bratra mě nějak extra nepřekvapilo, ale každopádně určitě potěšilo.



2. Jak bys ohodnotil podzimní část sezóny a s jakým umístěním a bodovým ziskem bys byl spokojen na konci ročníku? A který se soupeřů na Tobě zanechal největší dojem?

R.Z.: Začátek sezony jsme začali asi nad očekávání dobře a po 3 kolech to vypadalo hodně pěkně. Ta prostřední část asi nedopadla podle našich představ a dalo se v ní určitě uhrát více bodů (a předvádět i lepší výkony než jsme ukázali). Konec podzimu bych však hodnotil velmi kladně. Jak na hřišti, tak i na pozápasových soustředěních (úsměv). Myslím, že počet bodů a umístění můžeme hodnotit nakonec jako velmi dobré.
A plány pro jaro? Spokojený bych byl, kdybychom si v klidu hráli střed tabulky a nemuseli jsme se stydět za své výkony. Body nějak neřeším, když budeme plnit to, co jsem napsal v předešlé větě, tak se nemusíme ničeho obávat.
No a největší dojem na mě udělaly asi Olomučany (bohužel rozhodně ne kladný).



3. Chtěl jsi hrát vždycky v útoku nebo jsi zkoušel i jiné posty? A koho Ty sám považuješ za nejlepšího útočníka na světě?

R.Z.: Asi jako každý kluk jsem chtěl dávat góly, to je jasné, ale v útoku jsem v mládí moc nehrával. V Boskovicích mě postavili na předstopera a odehrál jsem na tomto postu asi 2 roky. Od té doby jsem byl nasazován na jakékoliv místo – prostě, kde bylo potřeba, ale za nějakého univerzála se rozhodně nepovažuji. V současné době jsem se v Šošůvce ustálil v útoku, tak doufám, že to půjde aspoň tak jak doposud.
Ke druhé části otázky. Kvalitních útočníků je na světě, aspoň si myslím, hodně a těžko se mi z nich vybírá jen jeden. Kdybych však neřekl jedno jméno, tak bych byl sám proti sobě. Takže Didier Drogba. Ještě bych chtěl vyzdvihnou jednoho hráče, který sice není útočník, ale má výbornou techniku a skvělé přímé kopy. Luboš Bezděk ze Šošůvky (smích).



4. Jsi naším velice platným útočníkem, který celou prozatímní seniorskou kariéru strávil v Šošůvce. Neuvažoval jsi někdy o změně dresu? A když už jsme u sportovní kariéry. Kdyby Ti bylo znovu bylo řekněme 6 let a měl zkušenosti z věku současného, který sport by sis vybral jako svůj top? (fotbal, hokej, florbal, baseball nebo třeba curling?)

R.Z.: Jestli jsem platný hráč, to musí každopádně posoudit druzí. Abych pravdu řekl, tak o žádné změně jsem neuvažoval. Když jsme s bratrem odcházeli do Boskovic, tak jsem si přál se znovu do Šošůvky vrátit. Chtěl jsem si zahrát s klukama, se kterýma jsem vyrůstal. Někteří vyhráli okres jak v žácích, tak v dorostu. Takže kvalita u nás určitě je. Osobně se v mančaftu cítím velice dobře a myslím si, že jsme hodně dobrý kolektiv.
A co bych si vybral za sport? Asi tě nepřekvapím, byl by to znovu fotbal. Se zkušenostmi, co mám teď, bych však na sobě od mala dřel, abych v tomto sportu něco dokázal.



5. Je nějaký zápas či gól v tvé kariéře, na který rád vzpomínáš? A co atmosféra nějakého zápasu, která Ti utkvěla v paměti?

Tak zápas to bude asi ten proti Vysočanům, kdy jsme jim dali „šestku“.(Od těch dob se tam prý zdraví šéééést.) A nejhezčí gól jsem dal v Boskovicích za žáky, kdy jsem přímo z výkopu brankáře napálil balon z půlící čáry pod břevno. Ještě skoro ten samý gól sem dal v Senetářově už v šošůvských barvách.
A co se týká atmosféry, tak to byl ten již zmiňovaný zápas s celkem Vysočan. To byla docela síla a nevěřil jsem, že někdy něco takového zažiji na okresní úrovni. Tím nechci říct, že naši fanoušci jsou špatní. Určitě mluvím za všechny kluky v mužstvu, když řeknu, že jako hráči si jich strašně moc vážíme a všem jim děkujeme za podporu.



6. Jsi společně se Zbyňkem Musilem tradiční sběratel karet za mluvení. Jak to vidíš Ty?

R.Z.: No asi na tom něco bude. Víš, někdy jsou některé situace tak vyhrocené, že už to prostě nevydržím a musím to sudímu říct. Vím, že si s tímto nijak nepomůžu, ale asi to jsou emoce a ty k fotbalu podle mého názoru patří. Myslím ale, že už to není, co to bývalo a v nějakých momentech se dokážu ukočírovat. Asi to bude věkem (smích).



7. Před nedávnem dostal podobnou otázku bratr. Teď je řada na Tobě, ale v obráceném gardu. Jak by jsi zhodnotil Ivana jako fotbalistu?

R.Z.: Asi odpovím hodně podobně. Co se týká defenzívy, je dle mého názoru jeden z nejlepších (asi poprvé v životě ho chválím). Hodně mile mě překvapil na postu brankáře, někdy sem doslova „čuměl“, co dokázal pochytat. Myslím, že v určitých momentech dokáže dobře podirigovat obranu a namotivovat spoluhráče. Také ale umí (jak sám říkal) „házet míče do ksichtu“. Mít však za vzor Tomáše Řepku, tak to asi dělám taky (smích).



8. Florbalisté Atlasu loni hráli 1.l igu. Sestoupili jste a najednou hrajete o záchranu i o soutěž níže. Kde je příčina? A hrajícím trenérem Atlasu je Jiří Obalil. Jak ho při jeho mládí tým bere a jaký typ trenéra to vůbec je?

R.Z.: Tak 1. liga byla pro nás v první řadě obrovská zkušenost a já jsem strašně rád, že jsem si mohl s klukama vyzkoušet tak vysokou soutěž. A že se nám v současnosti tolik nedaří? Asi je to tím, že většina kluků tomu nedává to co by měla. Bohužel i já se mezi ně řadím. Lépe by to asi zhodnotil Jirka Obalil. Myslím, že tomu rozumí daleko více než já! Jirka je podle mého názoru člověk na správném místě. Mladí v něm vidí svůj vzor, tak poslouchají, no a my starší samozřejmě posloucháme taky (úsměv). On je klidný trenér, ale pokud je potřeba tak zařvat určitě taky umí.



9. Patříš mezi pravidelné diváky sportovních přenosů. Jaký byl Tvůj nejsilnější sportovní zážitek? A co říkáš na ruku Henryho, která prakticky dostala Francii na MS?

R.Z.: Musím přiznat, že na sport bych se díval pořád. Přece jenom mamka s taťkem byli odjakživa sportovci, takže to mám určitě po nich. Nejsilnější můj zážitek bylo Nagano. Od základních skupin až po finále, které jsme sledovali v naší oblíbené hospůdce ještě s taťkem.
Co se týká té ruky? Myslím, že na takové úrovni by se to určitě stávat nemělo. Rozhodčí jsou ale taky jen lidé a chyby dělá úplně každý. Kdyby měli v těchto zápasech brankové sudí, jako to zkouší v evropské lize, tak by to ten rozhodčí zřejmě viděl a k tomuto by nedošlo. Jenže k takovým situacím dochází dost často na všech úrovních, jen na těch nejvyšších je to díky televizním kamerám víc na očích.



10. Trošku hypotetická otázka. Na kterém stadionu by sis strašně rád zahrál? A máš před zápasem (ať už florbal nebo fotbal) nějaký rituál?

R.Z.: Asi by to byl stadion londýnské Chelsea. Jelikož je to tým, kterému fandím, tak bych vybral asi tento. Co se týká rituálů? Pokud se nepočítají předzápasové večery, tak jsem donedávna žádný rituál neměl. Po smrti otce si nechávám na noze pod stulpnou černou pásku, kterou jsme společně se spoluhráči uctili jeho památku.



10 + 1. Blíží se Vánoce. Na „ježíška“ už asi nevěříš, ale vzpomněl by sis, který dárek Ti udělal pod stromečkem největší radost?

Největší radost mi udělal dárek, který jsem dostal asi v 6 letech (tipuji, přesně to nevím). Byl to fotbalový míč, kterým jsme pak s bratrem rozmlátili snad veškeré vybavení domu.


Děkuji za rozhovor.



Jelikož jsme momentálně v zimních měsících (i když to tak nevypadá), tak mým dalším hostem bude místní sportovec, který vyznává tradiční zimní sport – lední hokej. Ale jeho jméno se dá klidně spojit i s florbalem nebo fotbalem. Nebudu Vás déle napínat. Za 14 dní bude na Vaše otázky odpovídat Pavel Svoboda. Tudíž Vaše dotazy na Pavla můžete zasílat na tradiční mailovou adresu: kostas99@seznam.cz a to do středy 9.12.2009.


Na tomto místě udělám tentokrát výjimku. A to že oznámím i jméno mého posledního hosta v tomto kalendářním roce (rozhovor by měl vyjít mezi vánočními svátky). Výjimkou je i to, že tentokrát nepůjde o našeho spoluobčana, i když k Šošůvce má zcela jistě kladný vztah (maminka je rodačkou z naší obce). Tudíž momentálně neznám přesné datum rozhovoru – proto tato upoutávka již dnes.
Mým letošním posledním hostem bude talentovaný mladý fotbalista, záložník prvoligové Sigmy Olomouc a zároveň reprezentace ČR do 21 let - Tomáš Hořava. Takže i otázky na Tomáše můžete posílat na známou mailovou adresu: kostas99@seznam.cz – čím dřív, tím líp.



Diskuse


Zobrazit diskusi nebo přidat příspěvek


 Work time: 3.591 s | © 2010 Obec Šošůvka | Webmaster