Znak obce a Nazev obce

Dnes je středa
15. srpna 2018, 33. týden
svátek má Hana, zítra Jáchym

 




Které roční období se vám líbí nejvíce?

 5062
Jaro

 3782
Léto

 3961
Podzim

 4039
Zima

Nemáte zapnuté ukládání cookies! Hlasování do ankety není možné


Informace - Články

Tisk 

10 + 1 otázka


Rozhovor s Pavlem Svobodou

Stanislav Šindelka,
Příspěvky,
přečteno 1047x,
16.12.2009



Hokejová sezóna je v plném proudu a proto jsem dnes požádal o rozhovor místního sportovce, zároveň hokejistu TJ Sloup, florbalistu Atlasu Blansko, ale také bývalého fotbalistu Pavla Svobodu.

Malá vizitka:
Pavel Svoboda, 32 let, ženatý – otec dcery Denisy a syna Lukáše
sportovní kariéra: 1981 až doposud – hokej TJ Sloup, 1996 až doposud – florbal Atlas Blansko
několikanásobný přeborník okresu v hokeji za mládežnické celky TJ Sloup, ze stejným celkem 3x přeborník okresu Blansko mužů, účastník III. ligy s florbalisty Atlasu



1. Kdy ses naučil bruslit a kdo Tě vůbec přivedl k hokeji?

P.S.: Bruslit jsem začal již coby žák mateřské školy. Můj otec i děda (kteří mě na kluziště přivedli) byli hokejisté, takže ten led ke mně patřil tak nějak automaticky. Už v pěti letech jsem hrál první opravdový zápas. Hrával jsem třeba s Hynkem Vašíčkem, Radkem Kučerou, Tomášem Kuchařem a dalšími. V té době se ještě žákovské mládežnické kategorie nijak nedělily, tak si umíš představit jaké věkové rozdíly mezi hráči byly. Na druhou stranu jsem se mezi staršími mnohem rychleji „otrkal“.



2. Hraješ za Sloup, ale zrovna moc místních v týmu asi není. Kde je chyba?

P.S.: Tak jednoznačně v tom, že není mládežnická základna. Ale není to problém jen Sloupu. V současné době hrají mládežnické celky jen v Blansku a v Boskovicích. Za našich dětských let to bylo o něčem jiném. Pravidelně se hrával okresní přebor, který se nám, ať už v žácích nebo v dorostu, podařilo několikrát vyhrát. Mládež byla v Lysicích, Březině, Černé Hoře i jinde. Byla zkrátka možnost konfrontace.
V posledních letech jsme dokonce minimálně 3x plánovali, že sestavíme žákovské družstvo. Jenže naše snaha ztroskotala na základní podmínce – nebyl soupeř. Ono se svým způsobem není čemu divit. Dětí se zájmem sportovat rapidně ubývá a přiznejme si, že hokej není zrovna levný sport.



3. Další otázka nepřímo navazuje na Tvou minulou odpověď. Díky současným, přírodnímu ledu nepřejícím zimám, hrajete prakticky neustále v Blansku. Je to velký rozdíl oproti domácímu kluzišti?

P.S.: Ptáš se na rozdíly. Těch je hned několik. Velkým rozdílem je hlavně otázka finanční. Jeden domácí zápas v Blansku nás přijde zhruba na 5000 kč. Takže když hrajeme doma ve Sloupě, výrazně šetříme náš rozpočet. Na druhou stranu pro Blansko zase hovoří kvalita ledu. Hra je rychlejší a má rozhodně větší spád. Dalším nepoměrem je velikost kluziště. Ve Sloupě je největší na okrese. No a jedním z hlavních rozdílů (snad tím největším) je domácí atmosféra. Je pravda, že i v Blansku na nás teď jezdí fanoušci, ale co si budeme nalhávat, doma je doma. Přírodní kulisa „u skal“, vůně svařáku, plné ochozy (úsměv), to se hraje hned jinak.
Venku začalo přituhovat, takže pevně věřím, že nějaký ten zápas ve Sloupě odehrajeme. Zatím máme naplánovány duely s Lysicemi a s Blanskem, tak teď jen aby byl led.



4. Zajímalo by mě jakým způsobem vůbec hokejisté Sloupu tvoří kádr před každou novou sezónou? A dá se vyčíslit částka, která padne na jednu sezónu?

P.S.: Kádr se většinou nijak dramaticky nemění. Družstvo čítá minimálně 20 hráčů. To je takový základ. Většinou jsou to kluci, kteří hráli i předchozí sezónu. Pak záleží na tom, koho se podaří oslovit a naši nabídku přijme. To má na starosti trenér, manažer a správce v jedné osobě – můj otec. V minulém ročníku se nám příliš nevedlo, takže jsme poněkud posílili. Jelikož Blansko zrušilo svůj B tým, tak zůstali někteří hráči volní a Ti se rozptýlili do okresních celků. Takže dvě posily jsou z Blanska, no a získali jsme do týmu jednoho bývalého hráče Rosic. Zkoušeli jsme „naťuknout“ i bývalého kapitána Blanska a zároveň rodáka ze Sloupu Leoše Horáka, ale ten se k návratu na brusle přemluvit nenechal.
A co se týká financí. Od obecního úřadu dostáváme na činnost 70 000 Kč. Jak jsem uvedl, jeden „blanenský“ zápas nás přijde na 5000, dále máme cestovné, výstroj (tu si z velké části hradí každý z hráčů sám), údržba areálu ve Sloupě, letos jsme například opravovali střídačky. A spousta dalších výdajů. Jako i v ostatních sportech je to hodně o penězích.



5. Na jakém postu nejčastěji hraješ a který i Tobě sedí nejvíc a proč? A co hokejová zranění?

P.S.: Hraji křídelního útočníka a je mi vcelku jedno, z které strany. Ale coby mládežník jsem nastupoval i v obraně. Tam bylo takové nepsané pravidlo, že nejstarší ročník šel bránit. Ale v útoku je to samozřejmě lepší. A proč? Strašně moc mě baví dávat góly (smích).
Co se týká zranění. Jestli si dobře pamatuji, tak jen jednou to bylo takové vážnější. Silný otřes mozku a převoz do nemocnice. I na okresní úrovni je hokej tvrdý sport a i tady je dost hráčů, co na ledě vyloženě vyhledávají fyzické kontakty. Jinak nějaká naražení žeber a modřiny či otoky nepočítám. Během sezóny tak dva až tři zápasy pro zranění nedohraji, ale doma se dám nějak do pořádku a do dalšího střetnutí jdu zase.



6. Je nějaký zápas, na který rád vzpomínáš? A jak vlastně během roku trénuješ?

P.S.: Zápas, který se mně hned vybavil, je ten úplně první za muže. Hráli jsme krajskou soutěž proti Černé Hoře a já dostal v patnácti letech možnost poprvé nastoupit v sestavě. Dokonce jsem se uvedl gólem. Bohužel tehdy to k vítězství nestačilo. Pamatuji se, že jsme nedali trestné střílení a nakonec prohráli 2-3.
K tomu tréninku. Abych se přiznal, tak mimo zimu toho moc nenatrénuji. Vůbec mě totiž nebaví běhání. Dřív jsem to vynahrazoval malou kopanou a různými kolektivními sporty. V zimě se snažíme dostat na led. Když to nejde ve Sloupě, tak si aspoň jednou za 14 zaplatíme se spoluhráči zimák v Blansku a jdeme tam. Takže mimo samotné zápasy toho tréninku moc není.



7. Hraješ i florbal. Co Tě baví na tomto sportu?

P.S. Já vlastně patřím k zakladatelům florbalu ve Sloupě. Začínali jsme v roce 1996. Trénovali jsme ve škole a zápasy hrávali v Blansku. Hrozně moc nás to tehdy chytilo a dokázali jsme se honit za míčkem celé hodiny. Na začátku jsme byli v družstvu jen místní hráči. Nějak po roce přišel mezi nás Tomáš Kuchař, který hrával i 1.ligu a nakonec jsme se dostali až do 3.nejvyšší republikové soutěže. A co mě na tom nejvíc baví? Je to podobné hokeji, mám v ruce prakticky „hokejku“ a tím je řečeno vše.



8. Hrál jsi také fotbal a to i za Šošůvku. Jak hodnotíš současné družstvo našich fotbalistů nebo máš v našem kádru nějakého oblíbeného hráče?

P.S.: Zas tak moc jsem toho neodehrál. Spíše malou kopanou. Ale rád se přijdu na fotbal podívat. Na místním fotbalovém oddílu se mi ohromně líbí to, že je složen z místních kluků. Nebývá to často k vidění. A určitě je i pro fanoušky přitažlivější, že mohou fandit skutečně Šošůvským. Jinak ten podzim byl takový jak na houpačce. Na začátku nahoře, pak se šlo dolů, ale konec vyšel. Takže asi spokojenost.
A jestli mám uvést někoho z hráčů? Asi nepřekvapím, když řeknu Zbyněk Musil. Jednak je to spolužák, hrajeme spolu hokej a navíc obdivuji, že se výkonnostně pořád drží hodně vysoko.



9. Tvůj otec je okresní běžeckou vytrvalostní legendou. Nelákal Tě také k této disciplíně. Nebo jinak. Jak by dopadl běžecký souboj otce a syna Svobodových, řekněme na 5 kilometrů?

V dětství jsem s otcem jezdíval po závodech. Já absolvoval nějaký dětský běh a on ten svůj. Ale už jsem říkal, běhání mě moc nebaví. Naštěstí ani táta mě do toho později nenutil. Takže už z této odpovědi asi dokážeš vyčíst, jak by dopadl vzájemný souboj. Hodně brzy by mně ukázal záda (smích).



10. Blíží se olympiáda. Vžij se do role trenéra reprezentace a vyjmenuj základní první pětku (včetně brankáře), kterou bys poslal na led? A máš oblíbené hokejové družstvo v extralize a v NHL?

P.S.: Teď jsi mě poněkud zaskočil. Musím chvíli přemýšlet. Takže v brance Vokoun, v obraně Tomáš Kabele a Roman Hamrlík, no a útok ve složení Eliáš, Prospal, Jágr.
V lize fandím dlouhodobě Zlínu, ale určitě přeji úspěchy i Kometě. No a v NHL je mým týmem už od dob Maria Lemiuxe Pittsburgh.



10 + 1. Jaká je Tvá představa ideálně stráveného silvestrovského večera?

Asi ideální by byla taková horská chata. Dopoledne si zalyžovat a večer s partou lidí oslavit konec roku. Já osobně v posledních letech trávím silvestrovský večer s rodinou u domácího krbu a rozhodně si nestěžuji.

Děkuji za rozhovor.

Jak už bylo avizováno, tak mým posledním letošním hostem bude fotbalista Sigmy Olomouc a reprezentace ČR do 21 let Tomáš Hořava. Stále tedy ještě můžete využít možnost položit otázku ligovému fotbalistovi a to přes email kostas99@seznam.cz



Diskuse


Zobrazit diskusi nebo přidat příspěvek


 Work time: 1.994 s | © 2010 Obec Šošůvka | Webmaster