Historie Obecní úřad
Co se děje
Úřední deska
Dokumenty
Strategické dokumenty a pasporty
Veřejné zakázky
Zajímavosti
Fotogalerie
Informace
Územní plán
Knihovna
TJ Šošůvka
SDH Šošůvka
MŠ Šošůvka
Anketa rozvoje
Administrace
Napište nám
Kniha návštěv
Internet
RSS
Mobilní rozhlas
Chat

|
Zajímavosti | |  |
Studánka na Troubkách
Místní polní trať Pod Troubky (také Tróbe, nebo Na Tróbech) je významným prameništěm, které ve středověku zásobovalo nedaleký hrad Holštejn pitnou vodou. Název trati je odvozen z nálezů zbytků dřevěného potrubí starého hradního vodovodu. Lokalita se nachází na Šošůvské krasové plošině. Jde o okrajovovu plošinu na severní geologické hranici Moravského krasu. Plošina se mírně sklání od Helišovy skály k Ostrovské plošině. Je významná množstvím závrtů, drobných ponorných toků a podzemních jeskyní. K významným krajinotvorným prvkům zemědělské krajiny patří stromy a keře. Systém remízků na blízké lokalitě Padělky vznikl na původních kamenicích, které vyznačovaly hranice políček jednotlivých majitelů.
Výrazný skalnatý hřbet Helišovy skály s triangulačním bodem východně od obce Šošůvka (613 m n.m.) je budovaný nekrasovými drobami protivanovského souvrství. Jižní část vrcholu byla v minulosti otevřena lomem na stavební kámen, který byl rozfárán dvěma etážemi. Těžba drob byla zahájena v roce 1948. Surovina byla používána ke štěrkování silnic. Spodní etáž lomu je dnes zatopena. V čisté vodě se vyskytuje kriticky ohrožený rak říční (Astacus fluviatilis). Lom je významná geologická lokalita s dochovanými zbytky podmořského sesuvu sedimentů. Projevuje se útržky břidlic s laminami prachovců v hrubozrnné drobě a shrnutým skluzovým tělesemv podobě složitě zprohýbaných "vrás". Jižně od Helišovy skály je území budováno vápenci Moravského krasu.
Povrch krasové Šošůvské plošiny je rozbrázděn desítkami závrtů. Nejbližší z nich U Trojičky odvádí při vyšších vodních stavech vodu ze studánky do podzemí. Název místa je podle obrazu sv. Trojice, který zde býval zavěšen na sloupku. Na geologické hranici se nekrasové vody dostávají systémem krasových ponorů do jeskyní. Jižně od Šošůvky jsou dva významné ponory, které komunikují s Amatérskou jeskyní. Amatérská jeskyně je největší jeskynní systém v České republice. Společně s dalšími jeskyněmi (Stará Amatérská, Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C) tvoří jediný systém, modelovaný ponornými toky Bílou vodou a Sloupským potokem, v celkové délce cca 35 km. Jejich soutokem v Amatérské jeskyni vzniká známá říčka Punkva.
|